MVDr. Eva Štercová, Ph.D.
Krmení syrovou stravou BARF přináší psům řadu výhod, současně má ale také svá rizika. Nadšení majitelé, kteří si o tomto způsobu krmení nezjistí dostatek informací, případně spoléhají pouze na zdroje z internetu nebo na neověřená doporučení od známých, se mohou dopouštět různých chyb. Asi nejčastějšími chybami jsou nesprávně sestavená a nevyvážená krmná dávka, nevhodné použití kostí a podávání krmiv, která mohou být pro zdraví psů škodlivá.
Mnoho majitelů se domnívá, že ke krmení BARF stačí dát psovi jakékoliv syrové maso, případně maso s přílohou. Takto ale správně vyvážená dávka nevypadá. Samotné maso, tedy kosterní svalovina jatečných zvířat, neobsahuje zdaleka všechny potřebné živiny. Je především zdrojem bílkovin a tuku, z minerálních látek obsahuje zejména fosfor, červená masa jsou i bohatým zdrojem železa. Z vitamínů obsahuje některé vitamíny skupiny B a také menší množství vitamínů A a D. Celá řada významných živin v něm ale chybí nebo se nachází jen v malém množství. Maso má v první řadě velmi málo vápníku. K tomu, aby byla krmná dávka správně vyvážená, je tedy nutné ho doplnit zdrojem vápníku a také dalších chybějících živin. Vitamíny a stopové prvky lze doplnit přídavkem vnitřností (játra, ledviny), vápník se nachází především v kostech. Ty jsou však poněkud kontroverzní složkou syrové stravy a musí se krmit velmi uvážlivě. Další přírodní zdroje vápníku, jako jsou mléčné produkty, listová zelenina nebo některé druhy semen, ho neobsahují v dostatečném množství nebo jsou pro psy hůře využitelné. Alternativní možností je přídavek minerálního doplňku, kterým lze chybějící vápník a další prvky doplnit. Zde však může hrozit riziko předávkování, pokud dávku příslušného doplňku neodhadneme správně. Nadbytek vápníku je stejně škodlivý jako jeho nedostatek a dvojnásob to platí pro štěňata velkých plemen. Některé stopové prvky a vitamíny mohou být v nadbytku dokonce toxické.
Kosti jsou velkým tématem syrového krmení BARF. Na jejich podávání jsou rozdílné názory od úplného zatracení až po tvrzení, že se jedná o nezbytnou součást potravy. K podávání kostí je třeba vždy přistupovat velmi obezřetně. Při nešťastné souhře okolností mohou ucpat nebo poranit trávicí trakt, a dokonce psa i ohrozit na životě. Méně známá je také skutečnost, že se v kostech usazuje řada toxických látek, se kterými se zvíře setkalo během svého života. K těm nejvýznamnějším patří olovo nebo fluoridy. O bezpečnosti či riziku podávání kostí rozhoduje zejména návyk psa na jejich příjem, druh podávaných kostí, jejich množství a také celkové složení krmné dávky. Psi by se měli navykat na podávání kostí postupně a měly by se jim podávat pouze kosti, které jsou relativně bezpečné. Tedy zásadně syrové (ne vařené, pečené nebo uzené), spíše měkčí a nelámavé, obalené masem a dalšími tkáněmi. Velikost by měla být taková, aby nehrozilo spolknutí většího kusu. Podíl samotných kostí by neměl být vyšší než 30 % z celé dávky, u dospělého psa stačí k pokrytí potřeby vápníku i 10 %. Vyšší dávky mohou způsobit zácpu. Kosti nejsou nezbytnou součástí krmné dávky, lze je nahradit přídavkem vhodně zvoleného minerálního doplňku, který je ale třeba dávkovat v odpovídajícím množství.
Samostatnou kapitolou je podávání nevhodných krmiv, která mohou majitelé z neznalosti do krmné dávky přidat, a ta pak mohou psovi způsobit vážné zdravotní problémy. V mnoha případech se jedná o běžné potraviny, které lidem neškodí, zato psům ano. K nejznámějším potravinám, kterým je třeba se při krmení psů vyhnout, patří čokoláda a kakao, hroznové víno a rozinky, makadamové ořechy, avokádo nebo cibule, česnek a další cibuloviny. Psům by se také nikdy nemělo dávat syrové maso ani vnitřnosti z divokých prasat, kde hrozí riziko nákazy smrtelnou Aujeszkyho chorobou. Nebezpečné jsou i všechny potraviny obsahující umělé sladidlo xylitol, které je pro psy toxické. Při podávání krků a hrtanů se zbytky štítné žlázy může dojít ke vzniku hypertyreózy, tedy nadměrné funkce štítné žlázy. Zkrmování velkého množství syrových ryb může zase způsobit nedostatek vitamínu B1, thiaminu. Některé druhy ryb, zejména kaprovité, makrely a sledi, totiž obsahují enzym thiaminázu, který vitamín B1 rozkládá a znehodnocuje.
"Haf! Do misky barf."
