MVDr. Eva Štercová, Ph.D.
Řada majitelů, kteří krmí granulemi, časem zváží výhody krmení syrovou stravou a rozhodnou se převést svého psa na BARF. Ale jak to provést co nejlépe, abychom psovi nezpůsobili trávicí problémy? Názory na optimální přechod z granulí na BARF se různí a lze je rozdělit do dvou základních skupin. První skupina doporučuje náhlý přechod, prakticky ze dne na den. Tedy jeden den dokrmit granule, je možné i poslední porci granulí vynechat a dát psovi částečný půst. A další den již začít krmit pouze syrovou stravou. Další možností je postupné přidávání syrového masa ke granulím, kdy na začátku nahradíme část denní dávky syrovou stravou a postupně její podíl zvyšujeme a ubíráme množství granulí. Celkový přechod na kompletní syrovou stravu by měl trvat 10-14 dní. Tento způsob je vhodnější zejména pro citlivé psy a přiklání se k němu většina veterinárních odborníků.
Jako hlavní důvod pro náhlý přechod bez postupného přidávání masa ke granulím se uvádí, že se granule a maso nesmí míchat kvůli odlišnému trávení. To je ale stále přežívající omyl. Stejně jako to, že se granule tráví delší dobu než maso a že při jejich kombinaci dochází ke zpomalení vyprazdňování žaludku. V žaludku se potrava promíchává se žaludeční šťávou, jejíž vylučování se řídí podle složení celého obsahu, bez ohledu na původ jednotlivých složek. Stejně tak je potom celá trávenina společně vystavena působení trávicích enzymů. Není tedy pravda, že se maso tráví jinak než granule. Pro zdravého psa není kombinace granulí, masa a dalších složek syrové stravy žádný problém. Jediný problém může být se zachováním vyváženosti celé dávky. Tomu lze předejít tím, že se bude ke granulím přidávat vyvážená syrová strava, a ne pouze samotné maso. Přechod s postupným přidáváním syrové stravy ke granulím je jinak pro trávicí trakt šetrnější než náhlý skok mezi oběma typy krmení ze dne na den.
Ať už se zvolí kterýkoliv způsob přechodu, vždy je vhodné pro začátek vybírat libové a dobře stravitelné maso bez kostí, nejlépe drůbeží, hovězí nebo králičí. Návyk na kosti, pokud je chceme do krmné dávky zařazovat, musí být velmi pozvolný a měl by začít o něco později. Nejdříve podáváme měkké kuřecí kosti, ideálně krky a křídla, později i celé kuřecí skelety nebo stehna. Pokud má pes problém s kousáním kostí, můžeme je ze začátku podrtit. Postupně lze zařadit také větší kosti z dalších druhů zvířat, vždy by se ale mělo jednat o kosti, které jsou měkčí a obalené masem. Je třeba se vyhnout tvrdým a lámavým kostem ze zvěřiny a starší drůbeže. Nebezpečné mohou být i tvrdé kosti malých rozměrů (např. obratle, drobné kůstky z vepřových nožiček apod.), které pes snadno spolkne celé, a vzniká pak riziko udušení nebo ucpání jícnu. Vnitřnosti by se měly také zařazovat pomalu a opatrně, protože mají projímavý účinek. Zelenina by se měla z počátku volit raději nenadýmavá a méně aromatická, vhodná je např. mrkev, cuketa, salát nebo pekingské zelí. V průběhu přechodu na nový typ krmení je vždy třeba sledovat, jak pes snáší provedené změny, a podle toho upravovat následující kroky. Jedině tak se dosáhne požadované změny v krmení bez zdravotních komplikací.
Pokud se přidává syrová strava ke granulím, zpočátku není nutné příliš řešit její živinovou vyváženost. Jakmile však její podíl překročí 30 % z celkové denní dávky, je třeba začít syrovou stravu vyvažovat. Měla by zahrnovat nejen samotné maso, ale i kosti nebo minerální doplněk s obsahem vápníku. Samotné maso totiž obsahuje převážně fosfor a vápníku jen velmi málo. Granule mívají vápníku dostatek, takže při menším podílu masa stačí jeho poměr s fosforem udržet v požadovaném rozmezí. Když se ale podíl masa a dalších složek syrové stravy zvyšuje bez přidání zdroje vápníku, může nastat situace, kdy se poměr mezi vápníkem a fosforem obrátí ve prospěch fosforu, což je nežádoucí. Správně vyvážená syrová strava by měla dále obsahovat také určitý podíl vnitřností a rostlinnou přílohu, která zahrnuje především různé druhy zeleniny, ovoce a případně i vařené zrniny.
"Haf! Do misky barf."
