MVDr. Eva Štercová, Ph.D.
Za dospělého se pes považuje po ukončení svého tělesného růstu, což bývá u středních plemen kolem 12 měsíců věku. Malá a trpasličí plemena dosahují tělesné dospělosti již v 6-9 měsících, velká a obří plemena v 18-24 měsících. Střední věk trvá u malých a středních plemen až do 8 let, u velkých a obřích plemen do 6 let. Poté jsou psi již považováni za seniory. Výživa dospělých psů není příliš náročná, pokud se nejedná o pracovně zatěžovaného psa nebo březí či kojící fenu. Denní potřeba živin a energie je v této fázi celkem stabilní a závisí především na hmotnosti a tělesné aktivitě psa. U psů chovaných venku bývá potřeba energie poněkud vyšší než u psů chovaných doma a zvyšuje se zvláště při nízkých venkovních teplotách. Kastrovaní psi a feny mají nižší potřebu energie než nekastrovaní. Tyto faktory je třeba při krmení psů vždy brát v úvahu, aby nedocházelo k jejich nadměrnému překrmování nebo naopak k podvýživě.
Dospělý, průměrně zatěžovaný pes se krmí obvykle 1x denně, u velkých a obřích plemen psů je vhodnější krmit i v dospělosti alespoň 2x denně. Hlavní dávka se podává většinou v odpoledních nebo večerních hodinách, po krmení by měl být alespoň 2 hodiny klid. U dospělých psů je nejdůležitější zajistit v denní krmné dávce správné množství potřebné energie. Té nesmí být nedostatek, ale ani nadbytek. Při dlouhodobě nedostatečném příjmu energie bude pes hubnout, při nadměrném příjmu bude přibírat na váze. V současné době je u psů velkým problémem zejména nadváha a obezita. Různé zdroje uvádí, že 25 až 40 % z dospělé populace psů v rozvinutých zemích má nadváhu nebo je obézních. Nejvyšší výskyt obezity byl zaznamenán mezi 5.–10. rokem života. Každý zodpovědný majitel by měl pravidelně sledovat výživnou kondici svého psa a podle ní upravovat dávkování a složení krmiva. Pes v optimální kondici by měl mít zřetelný pas a vtažení břicha a dobře hmatatelná žebra. V dospělosti by neměl výrazněji měnit svou hmotnost, s výjimkou období březosti a kojení u fen. Hlavní rizikové faktory při rozvoji obezity jsou podávání vysokoenergetických krmiv, celodenní přístup ke krmivu a nekontrolované podávání různých pamlsků a zbytků od stolu. Rozvoj nadváhy a obezity vede k četným zdravotním problémům, včetně vyššího výskytu nádorových onemocnění, zkracuje délku života a snižuje jeho kvalitu kvůli omezené pohyblivosti. Pokud majitel připustí, aby jeho pes dosáhl těžké obezity, dá se to považovat za týrání zvířete.
Základním faktorem, podle kterého se určuje potřeba energie u dospělých psů, je jejich tělesná aktivita. Většina psů chovaných v domácnostech patří do kategorie nízké až střední aktivity. Do kategorie střední aktivity lze zařadit také většinu psů, kteří provozují různé psí sporty na rekreační úrovni. Pouze opravdu intenzivně pracující psy, kteří vykonávají náročnou činnost v rozsahu 3–6 hodin denně, lze zařadit do kategorie s vysokou aktivitou. Pro stanovení denní potřeby energie se u psů používají násobky tzv. klidové potřeby energie (RER), což je hmotnost psa umocněná na 0,75 a vynásobená 70 kcal. Pokud je pes obézní a potřebuje zajistit úbytek hmotnosti, měl by jeho denní příjem energie odpovídat 1-1,2x RER pro optimální (ne obézní) hmotnost. Psi s nízkou aktivitou a optimální hmotností by měli přijímat 1,4x RER, se střední aktivitou 1,6-1,8x RER a s vysokou aktivitou 2-2,5x RER. Po kastraci potřeba energie klesá, proto je nutné upravit krmnou dávku tak, aby pes zbytečně nepřibíral. Správný příjem energie z krmiva se pozná na základě optimální kondice psa, která se v čase nijak výrazně nemění.
"Haf! Do misky barf."
