MVDr. Eva Štercová, Ph.D.
Štěňata bývají první 2-3 týdny svého života plně kojena matkou, později je začíná chovatel postupně přikrmovat. K přikrmování se volí nejprve měkká, šťavnatá a dobře stravitelná krmiva, později se navykají také na pevnou stravu. K novému majiteli se štěňata většinou dostávají ve věku kolem 8 týdnů. První asi dva týdny je třeba pokračovat v krmení, které štěně dostávalo u chovatele. Potom ho může majitel postupně převádět na vlastní způsob krmení, který bude vyhovovat jemu i psovi. Růst psů se liší se podle velikosti plemene. Platí, že čím větší plemeno, tím déle roste a tím větší jsou také jeho nároky na výživu. Malá plemena ukončují svůj růst dříve než velká a je možné je začít krmit dříve jako dospělé psy. Psi rostou ve dvou základních fázích. První fáze je období intenzivního růstu, které trvá podle velikosti plemene do 5–8 měsíců věku. V tomto období mají štěňata velmi vysokou potřebu energie, bílkovin i minerálních látek. Na to navazuje druhá fáze, která se vyznačuje postupným zpomalením intenzity růstu. S tím postupně klesají i nároky na přísun živin a energie.
Z výše uvedeného vyplývá, že štěňata mají odlišné požadavky na výživu než dospělí psi. Potřebují, aby jim krmivo v relativně menším objemu poskytlo více energie, bílkovin, tuku, minerálních látek a dalších živin. Proto by krmivo pro štěně mělo být více koncentrované než pro dospělého psa. Musí se také počítat s tím, že štěně má daleko menší žaludek než dospělý pes, takže nezvládne přijmout příliš velké množství krmiva naráz a je potřeba mu celkovou denní dávku rozdělit do více menších porcí. Štěňata by se měla krmit do 4 měsíců věku 4–5x denně, od 4 do 6 měsíců 3–4x denně a od 6 do 12 měsíců 2–3x denně. Rostoucí psi potřebují velké množství energie, která je v počáteční fázi růstu dvojnásobná ve srovnání se stejně velkým dospělým psem. S postupujícím věkem potřeba energie klesá a po dosažení 80 % očekávané dospělé hmotnosti odpovídá zhruba potřebám aktivního dospělého psa. Na druhou stranu je ale nežádoucí štěňata překrmovat. Překrmování v raném věku vede k vytvoření většího počtu tukových buněk a tím i k větším problémům s obezitou v dospělosti. Zvlášť škodlivé je překrmování štěňat velkých a obřích plemen, u kterých nadměrná hmotnost přispívá k rozvoji ortopedických onemocnění.
Kromě větších nároků na energii potřebují štěňata pro svůj růst také dostatečné množství kvalitních bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Z minerálních látek patří k nejdůležitějším vápník, který se spolu s fosforem podílí na správném vývoji kostry. Štěňata mají obecně vyšší potřebu vápníku než dospělí psi, jsou ale také citlivější na jeho předávkování, protože si jeho množství nedokáží sama dobře regulovat. To platí zejména pro štěňata velkých a obřích plemen, u kterých může vést nedostatek i nadbytek vápníku k vývojovým onemocněním kostry. Při krmení domácí stravou je třeba pamatovat na to, že většina používaných surovin (maso, vnitřnosti, přílohy) obsahuje daleko více fosforu než vápníku, proto je nutné vápník doplnit z jiných zdrojů. Zdrojem mohou být kosti, vaječné skořápky, kostní moučka nebo různé anorganické sloučeniny vápníku. Problém může být v jejich dávkování, které majitel bez hlubších znalostí výživy nedokáže vždy správně zajistit. Podávání kostí může navíc přinášet i určitá rizika. Obsah vápníku v nich bývá také značně proměnlivý, stejně jako jeho využitelnost. Nejbezpečnějším řešením je proto podávání krmiva, které již obsahuje přidaný vápník ve využitelné formě a v množství vhodném pro výživu štěňat.
"Haf! Do misky barf."
